Květnou nedělí začíná svatý týden a připadá na poslední neděli před Velikonocemi. Tuto neděli jsou všechny kostely v Řecku vyzdobeny větévkami vavřínu, olivovníku, nebo jiného tzv. triumfálního stromu, např. vrby nebo myrty, a palmovými ratolestmi. Na některých místech Řecka nosily mladé ženy zelenou nebo červenou barvu, což mělo podporovat plodnost. Jedlo se společně venku a pak se sbíraly palmové ratolesti. Kněz v kostele potom dal každému ozdobenou větévku, která se doma věšela na ikonostas. Dříve se lidé větévkou dokonce vzájemně vypláceli a také jí poklepávali pole a stromy „pro jejich dobro“. Vyplácet se větévkami je prastará a ve světě rozšířená magická lidová praktika, kterou se měla předávat obrozující síla, zdraví a plodnost. Protože dál probíhá čtyřicetidenní půst, který začal na tzv. Čisté pondělí, církev dovoluje jíst pouze ryby. Po Květné neděli začíná ten nejpřísnější půst.
