O tancích

Řecko je jednou z mála zemí na světě, kde si folklorní tance udržují svoji tradici už od starověku. Tanec vždy hrál velmi důležitou roli v životě Řeků. Je to vyjádření lidských pocitů a každodenního života. Řekové tancují při různých náboženských svátcích, oslavách, svatbách a křtech. Ve starověku tancovali také, aby si zajistili úrodnost, aby se zbavili deprese nebo vyléčili fyzickou nemoc. Tancovali, když se připravovali do války nebo když oslavovali vítězství. Skoro každý tanec má svůj příběh. Tanec byl a stále je považován za nejvyšší formu umění.

Tradiční tanec se dědí z generace na generaci, čímž se uchovává národní identita. Folklór je termín používaný pro tradiční tance, které jsou tancovány mimo svůj tradiční sociální kontext. Hlavní charakteristikou folklórního tance je to, že není předáván tradičním způsobem, ale skrze učitele nebo instruktora tanců. Pokud se tedy tanec naučíme a předvádíme ho tímto způsobem, přestává být tradiční.

Většina řeckých tanců jsou tance kruhové, kdy začínáme tancovat pravou nohou a pohybujeme se proti směru hodinových ručiček. Tanečníci se drží za ruce, za ramena nebo za pásky a první tanečník drží ve své pravé ruce šátek. Ve většině smíšených tanců tancuje první muž, což mu umožňuje, v mnoha regionech a speciálně na Krétě, improvizovat nebo se od kruhu na chvíli odpojit. Až donedávna muži a ženy tancovali v jednom smíšeném kruhu velmi zřídka. Bylo zvykem, že ženy tancovaly ve vnitřním kruhu a muži kolem nich tvořili kruh vnější. Uspořádání tance se liší region od regionu. Obvykle jsou na začátku kruhu muži seřazeni podle věku od nejstarších po nejmladší. Za nimi následují ženy podle stejného pořádku. Někdy jsou zase ženatí muži před svobodnými a stejně tak ženy. Tanec vždy vede nejstarší obyvatel regionu. Na ostrovech jsou taneční kruhy obvykle tvořeny rodinami, kde otec kruh vede, je následován svou ženou a ta nejstarším synem, jeho manželkou, jejich dětmi atd. Příležitostně tancuje jako první kněz, což symbolizuje požehnání. Ve starých dobách muž nikdy nedržel ženu za ruku, ale drželi se pomocí šátku. Tento způsob držení používali také oddané páry. V některých oblastech také nemohla žena tancovat vedle muže, který nepatřil do rodiny, v tomto případě mezi nimi tancovalo dítě nebo stařec. Ženské tance jsou obvykle pomalé, jednoduché a důstojné, zatímco mužské jsou často portrétem jejich mužství.

Důležitou úlohu při tanci hraje šátek. Používají ho první tanečníci, aby se mohli snáze zorientovat při otočkách, skocích a figurách. Ženy ho používají, aby nedošlo k přímému kontaktu s rukou vedle stojícího muže, pokud nejsou pokrevně spříznění nebo v případě některých tanců šátek v ruce první tanečnice znázorňuje antický hudební nástroj KROTALA (druh píšťaly).

Folklorní soubory se tyto zvyky při svých tanečních vystoupeních snaží dodržovat, přestože mezi obyčejnými lidmi tyto tradice pomalu zanikají.

Řecko je tedy v oblasti folklóru velice rozmanité a to nejen, co se týče tanců, ale i hudby, písní, krojů a všeho, co k folklórním tradicím patří. Láska k řeckému folklóru je zároveň pro Řeky žijící v zahraničí způsob, jak si udržet kontakt s Řeckem.