Martis a Chelidonisma

1. březen MARTIS – příchod jara byl původně slaven jako začátek roku. Za Římanů byl prvním měsícem roku, než jím učinili leden, proto také v řadě evropských jazyků – od řečtiny, přes angličtinu i slovenštinu, se měsíce od září SEPTEMBER do prosince DECEMBER jmenují podle řeckých číslovek sedmý, osmý, devátý a desátý.

Ještě v byzantském období byl MARTIS oslavován tancem a dárky, dodnes přetrvává tzv. CHELIDONISMA a některé magické praktiky a popěvky. Například se říká: Pryč s Únorem, ať může přijít Březen s radovánkami a květinami!

Samotné CHELIDONISMA je koleda, která pochází až ze starověku. Na mnoha místech Řecka (Makedonie, Thessálie, Mani, Dodekanéské ostrovy i jinde) děti vyráběly dřevěnou vlaštovku, která mohla hýbat krkem a křídly, a s ní a s košíkem ozdobeným břečťanem chodily od domu k domu a zpívaly koledu. Do košíku si potom ukládaly vejce, která vykoledovaly. Za ně daly hospodyni z košíku několik listů břečťanu, které hospodyně rozházela po kurníku.

Děti od 1. března nosí MARTIDES, stočenou červenou a bílou stužku na zápěstí, aby je, jak se říká, nespálilo první jarní ostré sluníčko. Jde o určitou magickou ochranu, červená barva sloužila jako APERIFORA – odháněla zlo. Tento zvyk je velmi starý, převzatý z eleusínských mystérií. Stužky se nosí do Velikonoc, do vzkříšení, děti je ale nosí do té doby, než uvidí prvního čápa nebo vlaštovku.