Čisté pondělí

Svátek Čisté pondělí KATHARI DEVTERA připadá na první pondělí po poslední neděli Masopustu a je to den půstu. Podle křesťanské tradice se křesťan tento den „očišťuje“ psychicky a co do stravy, dále také často chodí ven do přírody, aby spojením s přírodou zdůraznil „smytí hříchů“. Jinak ale trávily den ženy – hospodyně, ty mezitím čistily kuchyňské nádobí a uklízely dům. V některé literatuře se zdůrazňuje, že se úklid týkal ne celkového úklidu, ale jen drhnutí veškerého kuchyňského nádobí, jako výrazu očisty toho, z čeho přijímáme potravu – na její zdravý a tradiční ráz je v Řecku kladen velký důraz. Vždyť přece jen šlo o svátek a o svátcích by se nemělo uklízet!

Téměř každý řecký svátek má svůj tradiční chléb, i když některé druhy jsou spíše sladké a chuťově se podobají spíše našim mazancům a vánočkám. Chléb, na který se zadělávalo na Čisté pondělí, byl bez kvásku nebo se dělala tzv. LAGANA – ta byla také bez kvásku a měla podobu spíše placek elipsovitého tvaru.

Tento den končil karneval (masopustní období) a začínala tzv. SARAKOSTY – čtyřicetidenní půst a smutek, kdy se nepořádaly ani svatby. Symbolicky se pohřbívá Masopust, stařena APOKRIA vyrobená ze slámy, obdoba Moreny.

Přibližně od začátku 20. století se v Řecku rozšířil zvyk na Čisté pondělí, tedy na jaře na rozdíl od našich zemí, pouštět draky. V doslovném překladu z řeckého CHARTAETOS jsou to papíroví orlové. Není ale bez zajímavosti, že první drak byl sestrojen v Řecku ve 4. století před Kristem Archytem z Tarantu. Draci v Řecku mají podobu spíše šestihranu, takže jsou obdobou našich hvězd. Jsou vyváženi bohatými ocasy a ve snaze, aby dolétli co nejvýše, jsou pouštěni na co nejdelších provázcích. Obdobně jako u nás se drakům nahoru posílají různá psaníčka a vzkazy. Dříve se v závěru dne s draky soupeřilo ve snaze poslat soupeřova draka k zemi a vyhrával ten, který udržel svého draka na obloze nejdéle.