Nový rok

1. leden je den nového měsíce i celého roku. Lidé věří, že pokud se jim bude tento den dařit, bude se jim dařit po celý rok (obdobně u nás je přísloví – „jak na Nový rok, tak po celý rok“), proto si všichni dávají pozor, aby se nehádali a neplakali, nic neztratili nebo nepůjčili, protože to by se jim pak dělo po celý rok.

Nejznámějším novoročním zvykem je koledování. V předvečer Nového roku (na Silvestra u nás), děti i dospělí chodí od domu k domu a zpívají koledy. Při tom drží v ruce buď jablko nebo pomeranč, to se v jednotlivých oblastech různí. Při zpívání koled pak dříve prutem vypláceli lehce hospodáře. Věřilo se, že zelený prut dával život všemu, čeho se dotknul. Hospodáři dávali dětem za odměnu drobné mince, sladkosti a ořechy.

Novoroční stůl musí být plný pochoutek, jak pokrmů, tak sladkostí, většinou obsahujících med. Co si ale v žádném případě nelze představit, je novoroční stůl bez tzv. VASILOPITY. Je to lehký novoroční koláč z mouky, cukru a dalších přísad, ve kterém je zapečená mince, tzv. FLURI. Když se má VASILOPITA krájet, shromáždí se celá rodina. Při krájení se totiž projeví, kdo bude mít štěstí po celý rok, kdo dostane kousek VASILOPITY se zapečenou mincí. První díl koláče připadne svatému Vasilovi, druhý domu, pak hospodáři, hospodyni a ostatním členům rodiny. Na vesnicích se dával také jeden díl domácím zvířatům, jeden byl pro pole a jeden patřil i lodi, pokud ji rodina vlastnila.

Se štěstím je spojený i zvyk hrát v předvečer Nového roku karty a jiné hazardní hry (doslovný překlad z řečtiny zní „šťastné hry“), které mají ukázat, kdo bude mít štěstí po celý příští rok.