Fota

Svátek světla se slaví 6. ledna. Má svoje vlastní koledy, které děti dřív zpívaly dům od domu. Jedná se o velký svátek, neboť se světí vody a odchází ledy. Je to den, kdy byl pokřtěn Kristus Janem Křtitelem. V předvečer svátku chodil kněz dům od domu, aby je posvětil svěcenou vodou, kterou kropil pomocí snítek bazalky. Velké vysvěcení se děje 6. ledna, kdy se všichni vypraví k moři, popřípadě k blízké řece a pokud není ani ta, alespoň k nějaké nádrži s vodou. Kněz vhazuje kříž do vody a odvážní otužilci se vrhnou za ním do ledové vody, soutěží, kdo jej první najde a vyloví. Ten s ním také dříve obešel domy ve vesnici, aby je posvětil a dostal za svůj odvážný čin výslužku. Větévkou olivovníku nebo snítkou bazalky se světil každý kout domu, zahrada s ovocnými stromy, pole, vinice i zvířata v chlévě. V přímořských oblastech nezapomínali lidé k moři přinést ikony ze svého domácího ikonostasu a zemědělské náčiní, aby je omyli v mořské vodě, která už byla vysvěcena. Tím se každá věc, kterou nahlodal zub času, stávala opět čistou a získávala znovu svoji původní sílu. Zvyk tak připomíná PLYNTIRIA – praní, svátek ze starověkých Atén, kdy staří Atéňané přinášeli do oblasti přístavu Faliros sochu bohyně Atény a omývali ji mořskou vodou.