Velikonoční neděle

Liturgie tzv. druhé vzkříšení probíhá v neděli odpoledne a říká se jí AGAPI - láska, po jejím skončení si všichni dávali polibek lásky. V současnosti se dává tento polibek spíše po oznámení o vzkříšení předchozí den. AGAPI se říkalo společným večeřím prvních křesťanů. Potom se uprostřed vesnice tancuje. Písně i tanec mají pomalý, vážný charakter, proto může tanec vést i kněz.

Tento den každá rodina opéká pod širým nebem na rožni (dříve otáčený ručně, nyní strojově) jehně a KOKORETSI, tj. jeho vnitřnosti a společně se hoduje.

Po dobrém obědě, v přírodě, se začínalo závodit, aby se ukázalo, kdo je zdatnější. Zvyky velikonočních závodů vznikly spontánně a nenásilně. Závodilo se v jízdě na koni, v běhu (běželo se ve svátečním oblečení, tak jak se přišlo z kostela), přeskoku přes improvizovanou překážku – nejčastěji stůl nebo židli, hodu kamenem do dálky, vzpírání těžkého předmětu (nejčastěji pytle s obilím), v přetahování se. Cenou pro vítěze bývalo jehně nebo víno.