Antula Botu, Milan Konečný, Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989, Praha 2005. Vydavatel Řecká obec Praha. © Antula Botu, Milan Konečný. ISBN 80-239-5462-8. Formát A4, pevná vazba s barevnou obálkou, 524 str., 167 černobílých reprodukcí, 2 barevné na obálce.
Obsah: Velká část uprchlíků z let občanské války v Řecku 1946-1949 našla pohostinství také v bývalém Československu. Po zmínce o Řecích přicházejících již do někdejšího Království českého, po zprávě o 800 řeckých státních příslušnících repatriovaných z Československa v letech 1945-1947 a jednotlivých Řecích vyhoštěných z Československa v době 1946-1949 můžeme v této knize sledovat podrobně příliv řeckých uprchlíků v létech 1948 a 1949 a proces jejich usazování v českých obcích. Této emigrační vlně předcházely některé politické události. V roce 1946 byla v Praze založena Československo-řecká společnost. Jejím deklarovaným cílem bylo pěstování kulturních vztahů česko-řeckých, následným pak přímá péče o řecké dětské uprchlíky, přijaté v dubnu 1948. O tu se podělila s Ústřední radou odborů a se Zemskou péčí o mládež. Krátce po příjezdu prvních řeckých dětí byla Československo-řecká společnost změněna 27. 4. 1948 v Československo-řeckou společnost pro pomoc demokratickému Řecku. Úloha státu v hostitelství řeckých dětí není tehdy zdůrazněna, dokonce nenacházíme žádné vládní usnesení o přijetí řeckých dětí. Vláda se do péče o řecké uprchlíky zapojuje až s příchodem řeckých dospělých a dalších dětských uprchlíků v roce 1949. Jejich přijetí sjednávají zástupci ÚV KSŘ v červnu 1949 s Bedřichem Geminderem z ÚV KSČ. Před příjezdem prvého transportu v srpnu 1949 bylo dohodnuto, že celou péči o řecké uprchlíky převezme Ministerstvo práce a sociální péče. Navenek zůstal tento úkol Československo-řecké společnosti. Odráží se to i v názvu vládního usnesení Československo-řecká společnost - podpora hostitelské akce na území ČSR, kterým vláda na návrh MPSP z 11. 7. 1949 uložila všem členům vlády opatření k podpoře hostitelské akce Československo-řecké společnosti pro řecké příslušníky na území ČSR. Péči o řecké děti můžeme zevrubně sledovat v kapitolách o jejích příjezdech, o soustředění ve shromažďovacích střediscích, o zimním soustředění z letních táborů do stálých domovů, o školním vzdělání v rodném jazyce, později v českém jazyce, o desítkách míst přechodných a trvalých dětských domovů. Pozdější péči o dospělé a souběžně o dětské uprchlíky můžeme sledovat jako tzv. Řeckou akci, vykonávanou ČsŘS a MPSP, s jednotlivými transporty uprchlíků, ubytováním ve shromažďovacích střediscích a postupným ubytováním ve vesnicích okresů Jeseník, Krnov a Žamberk.
Od 1. 1. 1952 byla péče o řecké uprchlíky předána nově zřízenému Sociálnímu odboru ČSČK. Samostatné kapitoly jsou věnovány právnímu postavení řecké emigrace, slučování rodin roztržených při odchodu z Řecka v rámci tzv. lidově demokratických zemí, repatriaci řeckých dětí a dospělých. Závěr knihy je věnován součinnosti KSČ a KSŘ na československém území do roku 1989, kdy KSŘ svou činnost v Československu ukončila a emigrační statut řeckých uprchlíků v Československu zaniknul.
